Jak se připravit na přijímačky na psychologii? Jak zvýšit svoje šance na přijetí?
Abych řekla pravdu, na tuhle otázku bohužel neexistuje jiná odpověď, než si sednout za stůl a učit se. Taková podpásovka hned na začátku! Ale pojďme si říct, jak se učit a jak zvýšit své šance co nejvíc.
Myslím, že tento článek by mohl dát naději i těm, kteří se začali učit až v lednu před přijímačkama, třeba jako já. Uznávám, je to docela pozdě a o to víc je potom potřeba správně nakládat s informacemi, ale jde to. Určitě bych to nevzdávala kvůli času (pokud teda nezačínáte 14 dní před). Z vlastní zkušenosti musím uznat, že psychologický faktor hraje velkou roli a zapůsobil i na mě. V rámci studia jsem absolvovala i přípravný kurz, na kterém jsem usoudila, že všichni ostatní už mají načteno asi tak 200 knih, baví se jak po vystudování prváku a vůbec nechápu, co na kurzu dělají.
Ještě abych přiblížila moji situaci, hlásila jsem se pouze na UPOL, na jednooborovou psychologii. Díky tomu nejlíp vystihnu olomoucké přijímačky, ale v článku “Přijímačky na psychologii” jsem prošla požadavky ostatních fakult a myslím, že se je všude docela podobné. Tedy kromě Masarykovy univerzity, fakulty sociálních studií, kde se dělají pouze SCIO testy.
Všeobecné studijní znalosti / testy studijních předpokladů
Prostě testy, které si připravuje každá fakulta sama, netýkají se psychologie, ale všeobecných znalostí a každý z nich se jmenuje trochu jinak. A to je právě kámen úrazu, každá fakulta si vymyslí trochu jiné znění a je potom na vás, na který z nich se budete připravovat. Upřímně si myslím, že trénovat všechny najednou může být asi trochu moc. Proto bych zvolila jeden (té fakulty, o kterou stojíte nejvíc) a ten se učila pořád dokola.
Každá fakulta má zpravidla na webu znění testů z minulých let. Moje metoda byla taková, že jsem jela jeden test za druhým a postupně se učila, jak nejlépe a nejrychleji daný typ úlohy vyřešit. Při reálných přijímačkách se spousta typů otázek opakovala a musím říct, že jsem za to byla v ten moment ráda. I když mi testy doma na internetu šly dobře, nikdy jsem se nedostala nad percentil 84, ale vždy jsem stihla všechny odpovědi. Na přijímačkách jsem nestihla minimálně 5 odpovědí a měla jsem percentil 92. Nenechte se tedy rozhodit výsledkem, myslím, že realita je potom vždycky o něco jednodušší – vy jste ve větším klidu, protože typy otázek znáte, ostatní jsou ve stresu, protože tento typ úloh třeba netrénovali.
Znalost okruhů z oblasti psychologie
Tak tohle byl pro mě největší oříšek a bude asi i pro vás. Množství vypsaných okruhů na stránkách fakult je obrovský a je pravda, že nevíte, co se u přijímaček objeví. Ale zase, například UPOL zveřejňuje znění testů z minulých let, a tak si můžete udělat obrázek.
Na tento typ testu mám několik tipů:
- prvním z nich je objednat si učebnici plnou testových otázek k přijímačkám z psychologie a ty kroužkovat jednu za druhou. Udělejte si z toho rutinu, a každý den si dejte třeba jeden okruh nebo dvě stránky nebo 30 minut. Cokoliv, co pro vás bude fungovat. Po nějakém čase zjistíte, že i samotné otázky se občas opakují a vám to začne v hlavě spínat.
- vypracovat si okruhy k ústní zkoušce / písemné zkoušce – pokud si vypracujete okruhy, tak se vám i bez učení do hlavy dostane více informací, aniž byste se je museli učit. Já jsem si ty okruhy následně po sobě ještě jednou přečetla a tím jsem se alespoň trochu naučila souvislosti. Přece jenom, mrskání testových otázek pořád dokola se vám spíše vryje do paměti bez jakéhokoliv kontextu a při lehké obměně otázky vám pak nemusí dojít něco, co jste doma odpověděli správně. Tyhle okruhy jsem se reálně začala učit nazpaměť až po úspěšném absolvování prvního kola – na ústní pohovor.
- přípravný kurz – absolvovala jsem ten od UPOLu. Byl fajn, neřekla bych, že po jeho absolvování jste úplně ready na přijímačky, ale dostanete spoustu vypracovaných podkladů, ze kterých se můžete učit a tipy od pedagogů, na co se zaměřit. V rámci kurzu jsme si taky dost psali na messengeru a docela často jsem se díky ostatním dozvěděla něco, co bych sama nenašla.
- doporučená literatura – čtení knih je super, ale jak už je dopředu jasné, poměrně dost časově náročné. Já jsem několik knih při přípravě na přijímačky přečetla, ale přiznávám, že ke konci jsem některé spíše prolétla v rámci vypracování jednotlivých okruhů. Tato metoda je ale super k tomu, že si knihy alespoň prolistujete a máte co napsat do seznamu literatury k pohovoru, kde se na něj samozřejmě dívají.
Ústní pohovor
Ústní pohovor na UPOL byl posledním krokem přijímacího řízení. Z prvního kola nás postoupilo něco pod 200 uchazečů a nakonec bylo přijato celkem 42 (hlásila jsem se na kombinovanou formu).
Jak jsem psala v předchozím bodě, na ústní pohovor jsem se připravovala jako na maturitu nebo státnice. V době, kdy jsem zjistila, že jsem postoupila do druhého kola, jsem měla už vypracované okruhy a mohla jsem se tedy vrhnout na jejich učení. Určitě nedoporučuji nechat vypracování až na tuto dobu. Mezi výsledkem z písemné části a ústním pohovorem byl cca týden, a to není moc času na to něco chystat.
Pohovor měl zhruba 15 mit a v rámci toho času jsem se měla představit, odůvodnit svůj zájem o studium psychologie, doplnit praxi a ukázat zájem o jedne z oblastí, které bych se jako absolvent chtěla potenciálně věnovat. Následně jsem si vylosovala 2 otázky, které se týkaly vypsaných okruhů a k těm jsem začala vykládat. Komise mě občas přerušila s doplňující otázkou. Měla jsem štěstí a vytáhla si otázky, které jsem dobře znala, takže těch doplňujících otázek nebylo moc. Podle ostatních bylo ale i v pohodě přiznat, že něco nevěděli a přesunout se v dané otázce k něčemu, co třeba znali líp.
Otázky, které se můžou objevit u pohovoru:
- Proč chcete studovat psychologii?
- Jaké oblasti byste se chtěl/a v rámci psychologie věnovat po ukončení studia?
- Kdo je váš oblíbený český/zahraniční psycholog?
- Jaké máte aktuální zaměstnání a jak chcete uplatnit psychologii?
- Proč chcete studovat psychologii právě u nás?
- Která kniha z přečtené literatury vás nejvíce zaujala a proč?
- Co jste nevěděl u testu? Víte to teď?
- Aplikoval/a jste někdy v minulosti prakticky nějaké psychologické znalosti? Jaké, kde a jak?
Tak běžte do toho! Držím pěsti! I když se to možná může někdy zdát nedosažitelné, byla jsem tam, kde jste právě vy. Přijímačky jsem odkládala několik let s tím, že stejně nemám šanci. A pak to přišlo, rozhodla jsem se, podala přihlášku a začala se učit. Otravovala jsem tím celou rodinu, nejezdila na žádné výlety, nechodila ven, ale bylo to pár měsíců, které jsem se tomu rozhodla obětovat a věřte mi, nelituji toho. Po přijímačkách jsem se trochu zase vyspala a nálada byla hned lepší. Ale je to tak, asi každý, kdo se na psychologii dostal, vám řekne, že to nebylo jednoduché. Proto se to nesnažím zlehčovat ani tady a dodat vám trochu toho adrenalinu – je potřeba začít, možná už teď, možná už včera. Ale nebudete litovat!
